Z Muraňské planiny jsme se vydali přes Slovenský ráj, kde jsme si dali jen kratičkou zastávku, do Slovenského krasu a odtud rovnou do Maďarska.

Ve Slovenském ráji jsme strávili jeden den, kdy jsme hlavně pobíhali kolem auta a Leo pracoval. Odpoledne jsme si dali kratší procházku k vodní nádrži Palcmanská Maša a pak pokračovali dál na jih. Přespali jsme na parkovišti pod hradem Krásna Horka, odkud byl ráno parádní výhled.

Ukecala jsem Lea, ať mi dojede do vesničky Jovice, kde zaparkoval auto a pracoval a já si dopoledne vyběhla na vyhlídku na Brzotínské skály. Krátký, ale intenzivní výšlap mě plně uspokojil a ty výhledy taky stály za to.

Po obědě jsme vyrazili před hranice mezi Domicou a městem Aggtelek a pokračovali do Národního parku Bükki. Protože jsme přijeli už za tmy, tak jsme ani neviděli, jak je krásný. O to to pro nás bylo ráno větší překvapení. Obrovská zalesněná plocha s převahou buků, což je na podzim ještě výraznější a krásnější.

V tomto národním parku jsme strávili několik dní. Prohlédli jsme si město Lillafüred, vylezli jsme si na vyhlídku nad městem a taky se jeden den ztráceli v mlze po lese. Jako takovou tečku nakonec jsme si užili několik hodin v termálních jeskynních lázních, což oblíbená atrakce ve městě Miscolc.

Náš poslední den v Maďarsku jsme navštívili Tokaj. Prošli si městečko a nakoupili pár vín. Další den nás čeká přejezd do Rumunska a s tím se pojí také spousta příprav na dodávce, poshánět všechny doklady a důkladně vybrat ten nejlepší hraniční přechod!