Další týden je ve znamení návratu, pár dní strávených s rodinou a znovu vyrážení na cestu. I tak jsme měli několik nových zážitků.

• Spali jsme na louce někde za městem a užili si noc opravdu bez aut.

• Viděli jsme naživo mloka skvrnitého! :D

• Když jsme byli na kafi v jedné hospůdce, tak tam hráli dva dědové něco kolem 75 kulečník a byli dost soutěživí. Opravdu jsem to nečekala, zvlášť když jeden z nich pomalu co dvě kola zapomněl, že už si to pivo objednal a chtěl si ho dávat znovu...
• Poprvé jsme doplňovali vodu do barelů na benzínce. Paní byla moc milá a dala nám prostoru, kolik jsme potřebovali. Chuťově sice není nejlepší, ale darovanému koni...nebo jak se to říká. :D
• Už máme bylinkovou zahrádku. Vypadá to u nás fakt hezky.

• Nakoupili jsme nové těsnění na zadní dveře. Máme totiž pocit, že nám to trochu kouřilo dovnitř. Tak uvidíme, co se zlepší.
• Úspěšně jsme vyměnili olej a spravili termostat, takže se nám teď dovede dostatečně zahřát i motor a zase kouříme o trochu míň.
• Dojeli jsme na Slovensko - lze to poznat podle kvality silnic, kdy si obšas říkáme, že nám palubky vyskáčou ze zdí, nebo podle častějšího výskytu odpadků v pangejtech u cest. Ale když dojede do hor, tak tohle všechno ustupuje do pozadí a vy si jen říkáte, že jet sem určitě stálo za to!

A kudy jsme jeli tentokrát?

• Rychlebské hory, procházka kolem zříceniny hradu Kaltenštejn. Pro ty, co milují jízdu trochu adrenalinovější jízdu na kole, můžeme doporučit Rychlebské stezky. Viděli jsme sice jen část tras, ale vypadalo to jako dost sranda ;)

• Město Javorník a zámek Jánský vrch tyčící se nad ním. Při západu slunce to byla fakt romantika.

• Cesta na Žamberecko přes Hanušovice a údolím řeky Moravy.
• A znovu přes Brno na Slovensko, kde jsme první noc spali u vodní nádrže Kráľová.

• Projeli jsme Štiavnické vrchy a prošli si geologickou naučnou stezku Paradais (slovensky - naučný chodník! :D ), mimojiné i o historii hornictví v okolí Banské Štiavnice.

A jak to bylo tentokrát s tím praním? No, dojeli jsme domů, tak jsem využila mamčinu pračku. Ale příště už to bude naostro!

Člověk si umí hrozně rychle zvyknout, už mi ani nepřijde, že náš prostor na bydlení má 10 m². Víc ho ani nepotřebujeme. A když se chceme někdy víc protáhnout, tak stačí otevřít dveře a najednou je místa nekonečně.