Po čekání na součástky a následnou opravu motoru jsme na chvilku zmizeli mimo civilizaci. Teď mimo sezónu jsou pláže na Krétě téměř bez lidí a tak jsme se vydali je pořádně prozkoumat!

Celý víkend jsme čekali jak na slitování na pondělí, až přijdou součástky a v autoopravně se na to budou moct podívat. Naštěstí bylo fakt krásně, takže nás soláry podržely a my měli dost energie na celou dobu.

V sobotu jsme zaběhli nakoupit, projít si centrum městečka a skočit někam na jídlo. Štěstěna nám zas jednou přála a my narazili na výbornou restauraci, kde vařila fakt šikovná paní vyškolená právě v řecké kuchyni. Nadlábli jsme se a ještě se s nima zakecali tak, že nám nalívali jejich pálenku, dávali ochutnat domácí kandovaný ovoce a pomeranče. Opravdu jsme si sedli. Paní taky ráda cestuje, jen na to kvůli podniku nemá tolik času. A i když neuměla vůbec anglicky (vše překládala její dcera), tak s nadšením koukala na fotky z cesty.

Oprava proběhla nečekaně hladce, rozebrali nám snad půlku motoru, ale uměli to dát do kupy, tak jsme se nezlobili! :D Naše turbo má krásný nový šrouby, přeskočený rozvodový řemen je vyměněný spolu s kladkou. A zní moc hezky. Všechno nám to pán i překontroloval a navíc nám dali i pár litrů domácího červenýho vína a mandarinky ze zahrádky! A kontakt. Prej kdyby cokoliv, tak se máme ozvat. :)

Barbecue na pláži

Na dva dny jsme se schovali poblíž Triopetra pláže. Byl tam klid a závětří, což jsme po víkendu v městečku ocenili. Měli jsme i návštěvu! Jeden kluk, taky pracuje na cestách jako my, se na nás přišel podívat i se svým psem. Kecali jsme skoro celý odpoledne, ale pak se musel jít domů najíst. Když jsme mu nabízeli, ať zůstane, že uděláme barbecue, tak z něj vypadlo, že je vegan a my jsme nic takovýho neměli. Bohužel, ale u nás se dneska jedou na ohni jen párky!

Další den se začalo zase trochu horšit počasí, fouká nám a tak místo na pláž jsme zamířili ke kamennému mostu u Preveli. Cesta vede kaňonem Kourtaliotiko, který jsme ale víc ocenili až další den za světla, když jsme se vraceli. Samotný místo je zas někde uprostřed kopců, se spoustou kostelíků a klášterů kolem. Celý den podle předpovědi mělo pršet. Když nic nepadalo, tak jsem se rozhodla jít na výlet. No samozřejmě, že asi po hodině začalo! Vrátili jsme se sice trochu mokří, ale s parádním výhledem na dvojitou duhu!

A pak zas pár dní pršelo... Vydali jsme se do Rethymna vyprat. Potkala jsem tam paní, co se mě ptala, jestli nejsem imigrant. Říkám, že ne, že jsem z České republiky, Čechia - to znají víc. A ona: To je v Turecku?...asi vypadám jako Turka. :D Ale když jsem ji to vysvětlila, jakože je to vedle Německa, tak prej - jo, Čechia! Tak si říkám, jestli mě ty lidi někdy vnímají...

Další dešťový den jsme strávili v horách. Cesta tam vedla hodně úzká. Naštěstí už jsme jeli po tmě, takže jsme většinu ani neviděli a tudíž se nebáli, co kde odřeme. :D

Zápletka s milencem

Při přejezdu dál na západ jsme se stavovali zas pro vodu. Čepovali jsme ji někde u kostelíku mezi vinicema. Když už jsme sklízeli, tak u nás někdo prudce zabrzdil, že kousek od nás je zapadlý auto a jestli mu ho nepomůžeme vytáhnout.

Nějak nemělo smysl mu vysvětlovat, že naše auto je sice velký, ale výkonu tolik nemá. Nasedli jsme a jeli. Po několika pokusech, kdy auto jenom zapadalo ještě hloubš se pán sebral a jel shánět nějaký traktor. My se zatím starali o paní, co byla v totální panice, jak ji manžel za tohle zabije. V tu dobu nám nějak začínalo docházet o co jde.

Paní se asi s pánem (milencem) sešla tady, mezi olivami a nějak se jí povedlo zapadnout s tím truckem s náhonem na všechny 4. Bála se, že bude muset volat manželovi a že na to všechno přijde a bude mít problém. Snažili jsme se jí zabavit a vyprávěli jí o nás, naší cestě, ukazovali dodávku...ale jediný, co ji dovedlo trochu uklidnit bylo, až když jí pán zavolal, že už jedou i s traktorem.

Když auto tahali ven, tak byla schovaná u nás a jen se modlila, ať s tím nic není. Naštěstí se to povedlo, zachránci bez otázek odjeli a my se jen rozloučili, popřáli si spoustu štěstí a rozjeli se každý jinam. Byla to zajímavá zkušenost. Uvědomit si, jak se někde ženy bojí svých manželů a že nevěra i přes to všechno kvete.

...na Elafonissi!!!!

Spali jsme zase na pláži tentokrát blízko Chanii. Už skoro nepršelo a my se chystali přejet ze severu na jih, na pláž Elafonissi. Cesta byla kouzelná, vedla kaňonem po celkem pěkný, i když dost úzký cestě. Ale před náma jel jeden velký náklaďák a vypadalo to, že to tam fakt zná! Dokonce nám i ujel! Asi tudy nejede poprvý... :D

A my se někdy po poledni dostali na tuhle pláž. Teď mimo sezónu tu je jen pár lidí a večer už nikdo. Prvních pár dní jsme měli sousedy - z Francie, cestují už 9 měsíců, tak jsme se jeden večer lehce přiopili a vyměňovali si zkušenosti z cest.

Jinak tu pracujeme, objevujeme pláž (i tu u ostrova za mělčinou), chodíme nakupovat do místního krámku a jedna z plážových koček už si nás i pěkně ochočila. Po večerech děláme barbcue a koukáme na hvězdy, kterých je tak 2x tolik než u nás.

Poslední dva dny jsme si jeli projet okolí na kole a dali si menší výšlap po stezce E4, která vede podél pláže. Je to krásný konec světa a zůstali bychom tu i dýl. Ale došla nám voda a tak chtě nechtě se musíme posunout dál. Tak opouštíme Elafonissi, které se nám stalo na týden domovem. Ale což, jedeme hledat další krásný místo, doobjevovat Krétu a vydat se zas někam dál. Kam myslíte, že to bude? :)